Jak funguje klimatická propaganda
Klimatická změna způsobí změnu tlakových center v horní atmosféře, čímž se naruší hladké západní proudění v mírných šířkách. To způsobí zvýšení povětrnostních extrémů jako např. sucha, povodní, časové posuny monzunů, což bude mít přímé důsledky na zajištění potravin. Klimatologové jsou přitom pesimističtí ohledně adekvátní akce politiků.
Připadají Vám tato slova povědomá? Ano, podobná slýcháváme v poslední době poměrně často. Nicméně, už se začala objevovat od poloviny sedmdesátých let minulého století, kdy se pro změnu strašilo globálním ochlazováním a na rozdíl od vln veder se zmiňovalo nebezpečí silných mrazů. Je pravda, že v té době byli klimatologové v názoru na vývoj podnebí rozděleni, někteří už také zmiňovali možnost oteplování vlivem zvyšujícího se obsahu skleníkových plynů, ale rétorika zůstává podobná. Straší se stále.
Dnes a denně jsme bombardováni neustálými katastrofickými zprávami o podílu lidské činnosti na zvýšení globální teploty o zhruba 1 °C za 100 let, což je považování div ne za konec světa. Protože samotný jeden stupeň za 100 let, což odpovídá průměrné změně 0,01 °C za rok, nemusí každého vyděsit, používají profesionální alarmisté a média velmi často pojmy „zvyšování extrémů“, „zhoršování sucha“, „častější a nebezpečnější povodně“ apod. Vlivný klimatolog vyzývá k nervozitě, čímž jistě přispěje k dušení pohodě svého okolí.
Protože kapitola o vlivu oteplení na nebezpečné jevy je dosti obsáhlá a ne vždy jednoznačná, podívejme se na konkrétní případ povodní. Jednou z prací, která tvrdí, že oteplení zvyšuje nebezpečí a četnost povodní z přívalových dešťů v Německu, je zde. Ve výpočtech chování budoucího klimatu se použije nejvyšší emisní scénář, který mnozí klimatologové považují za extrémní, sloužící hlavně k teoretickým úvahám, a tudíž nepravděpodobný. Navíc se příliš nezdůrazňuje, že současný vzestup teploty (0,2 °C za 10 let od 80. let minulého století) odpovídá nejlépe nejnižším emisním scénářům a plánovaná ekonomická sebevražda, tedy klimatická neutralita Evropy se v chování klimatu nijak neprojeví, redukce emisí (která je stejně utopická) se schová do chyb odhadu citlivosti klimatu, tj. spočítané teplotní odezvy podnebí na dvojnásobnou koncentraci CO2.
Na základě tohoto nejvyššího emisního scénáře se spočítá, že někdy na konci století se zvýší podíl konvektivních srážek (tj. z bouřek a přeháněk) na celkových srážkových úhrnech z 0,25 na 0,29 mm/den, což je pro běžného občana téměř nerozpoznatelná změna. U konvektivních srážek bylo vysledováno, že intenzita těch nejextrémnějších na konci tohoto století v modelu o něco vzroste, a to v průměru o několik procent, u těch nejextrémnějších až o jednu desetinu. Vzhledem k jejich vzácnosti a k významné roli jiných hydrologických faktorů při výskytu přívalových (méně přesně bleskových) povodní (tvar a sklon povodí, nasycenost půdy apod.) je to údaj v podstatě zanedbatelný. A autoři článku navíc vyzývají k opatrnosti při interpretaci, neboť se jedná pouze o modelové výpočty, přičemž z praxe je známo, jak jsou atmosférické modely zejména při konvektivních srážkách nedokonalé.
Teď se podívám, jak se to interpretuje. Nejprve se „ztratí v překladu“, že se jedná o modelový scénář ve stylu „nejhorší varianta“. Poté se zanedbá, že se jedná o virtuální stav někdy za sedmdesát let. S odkazem na tyto práce, které si jen málokdo přečte, pak vznikají výkřiky typu „lidé mohou za současné povodně“, jako by záplavy nastaly až s nastoupením automobilů. Např. předsedkyně Evropské komise se nedávno nechala slyšet, že „stovky vědců varují před smrtelnými extrémními povětrnostními jevy, od rozsáhlých přírodních požárů až po extrémní teplo, nadměrné srážky a přívalové povodně. Špatnou zprávou je, že jsou to jevy způsobené člověkem a bude jich stále více“.
Samozřejmě, hned se uvádí extrémní teplo, ale už neuvede, že ubývá extrémního chladu a jeho obětí. Z médií ani od zelených politiků se už nedozvíme, že planeta je díky CO2 stále zelenější, což uvádí i poslední zpráva IPCC (ale toto tvrzení je pohřbeno v podrobné zprávě, kterou čte minimum lidí, ve shrnutí pro politiky se to samozřejmě neobjevuje). Také se nezdůrazňuje, že počet obětí přírodních pohrom se přes nárůst obyvatelstva výrazně zmenšil, hlavně díky technickému a vědeckému pokroku podmíněnému dominantně využíváním fosilních paliv.
Paradoxně, zřejmě v duchu úsloví „I slepé kuře občas najde zrno“ má v případě přírodních požárů celkem pravdu, protože podle statistiky v USA je asi 80-90 % požárů způsobeno lidskou činností, např. při pálení trávy, odhozením nedopalků, špatným zabezpečením přírodního ohniště apod. nebo i úmyslem. V Itálii je podíl letošních požárů založených žháři nebo nezodpovědnými farmáři 70 %. Ale je nepravděpodobné, že by počet zapálení krajiny lidskou činností mohlo být omezeno redukcí emisí oxidu uhličitého.
Vraťme se ale k povodním. V knize Povodně v Českých zemích autorů Kozák, Státníková, Munzar, Janata a Hančil např. na str. 62 v kapitole o povodních na řece Labe čteme: „Rok 1900 – konec povodňového století“. Citujme dál: „Rok 1897 – Tisíciletá voda na Labské“. Toho dne bylo naměřeno v Nové Louce rekordní množství srážek za 24 hodin, a to 345,1 mm. Pokud by to nastalo dnes, druhého dne by média a aktivisté křičeli: „Klimatická změna! Okamžitě žádáme klimatickou neutralitu!“
Jinak řečeno, paní von der Leyenová s panem Timmermansem mluví často nesmysly, čímž oba dokazují svoji nekompetentnost. Anebo je to účel; z titulu funkce, která trpí značnou vzdáleností od běžných občanů, se snaží děsit veřejnost a vytvářet pocit viny za kdejaký silnější atmosférický jev a poté dojit občany povinnými uhlíkovými odpustky povolenkami. Představa, že zchudnutím Evropy je nějak znatelně zredukujeme, patří do říše pohádek. Spíše zmenšíme naši schopnost jejich důsledky trochu omezit, neboť chřadnoucí stát a chudší lidé už asi nedají tolik prostředků na prevenci, kvalitnější výstražnou a varovnou službu ani na (solidární) obnovu vesnic a měst po povodni nebo třeba tornádu.
Finančník Jan Pravda je názoru, že kvůli klimatu stojí za to trochu zchudnout, čímž celkem jednoznačně naznačil, že utopická cesta k tzv. uhlíkové neutralitě vede k větší energetické a finanční chudobě. Jemu asi nebude vadit, že bude za energii platit několikanásobnou cenu, pro spoustu lidí, kteří nespekulují na finančním trhu a třeba pracují v méně placených službách a profesích, to problém asi bude. Ptejme se politiků, jak hodlají zajistit energetickou bezpečnost a dostupné ceny energií v příštích letech a desetiletích, když se zřejmě budou uzavírat velké uhelné elektrárny a kdy se prakticky nestaví žádné další velké zdroje, a to ani nízkoemisní jádro, přičemž je jasné, že drahé obnovitelné zdroje zejména v podmínkách České republiky nemají šanci zastoupit funkci základního výkonu. O vnucovaných drahých elektromobilech a faktickém pokutování výroby vozidel se spalovacím motorem snad ani netřeba mluvit, jednoznačným důsledkem je zdražování mobility a horší dostupnost cenově přijatelných nových úsporných aut pro občany, kteří pak budou nuceni udržovat stará vozidla po vzoru Kuby co nejdéle.
Existuje také reálné nebezpečí, že toto téma nakonec po svém uchopí partaje, které jsou často považovány za extrémní, načež tzv. standardní strany pak budou jenom překvapeně zírat jak západní politici na současný Afghánistán, což byl důsledek sebeklamu, že většině Afghánců jsou sympatické tzv. západní hodnoty. Podobným sebeklamem je představa, že většina Evropanů bude radostně chudnout, aby zmenšili modelovou intenzitu sucha či hurikánů za osmdesát let o pár procent. Ze současných plánů evropské byrokracie, zelených stran a klimatických aktivistů se asi nejvíce radují v Rusku a v Číně.
Milan Šálek
Více solárních a větrných elektráren – dražší elektřina!
Podíváme-li se na energetický mix států Evropské unie, vidíme celkem jednoznačnou závislost: Čím více solárních a větrných elektráren, tím dražší elektřina, zatímco u podílu jaderných zdrojů je tomu spíše naopak.
Milan Šálek
Zbourají družice klimatologické dogma?
Desetiletí nás velká část zelených politiků a aktivistů přesvědčuje, že člověk emisemi oxidu uhličitého nebezpečně otepluje planetu zvyšováním skleníkového efektu. Družicová data ale ukazují v poslední době poněkud jiný obrázek.
Milan Šálek
Ministr Hladík podporuje větší likvidaci hmyzu
Ministr životního prostředí si stýská nad úbytkem hmyzu a zároveň připravuje cestu technologiím, které je budou ve větší míře likvidovat.
Milan Šálek
Opět nás straší klimatickou změnou
Ve sdělovacích prostředcích se ve zvýšené míře opět objevují katastrofické zprávy o tom, jak nastane klimatická apokalypsa, pokud průměrná teplota (odchylka od průměru) u zemského povrchu překročí 1,5 °C.
Milan Šálek
Propagátor elektromobility nestydatě lže
Když nestačí argumenty, nastupuje pomluva. Tak se dá označit tweet pana Hataše po pořadu „Máte slovo“, kde se probíraly výhody a nevýhody navrhovaného zákazu automobilů se spalovacím motorem.
Milan Šálek
Ukázka zelené energetiky
Směřování evropské energetiky je naprostá urážka zdravého rozumu. Ubližuje se lidem, životnímu prostředí, přičemž na klima to nebude mít měřitelný vliv.
Milan Šálek
Šéf meteorologů vítá válku na Ukrajině
Titulek je v trendu dnešní doby poněkud zavádějící: Přesněji to generální tajemník Světové meteorologické organizace řekl takto: „Válka na Ukrajině by mohla být požehnáním pro klima“.
Milan Šálek
Peklo zamrzlo! Timmermans chce spalovat uhlí!
Zeleného fanatika, pana Timmermanse, zřejmě dohání realita. Už i Evropské komisi začíná být jasné to, co dlouhou dobu tvrdí realističtí energetici: Změny v energetice nesmějí být prováděny na úkor energetické bezpečnosti!
Milan Šálek
Jak zničit západní demokracie
Jak zničit či alespoň zásadně poškodit západní demokracie? Hlavně je nutné je oslabit ekonomicky, což se nejlépe udělá přes energetiku a zemědělství. Postup je následující.
Milan Šálek
Manipulace místopředsedy Evropské komise
Při zasedání Evropského parlamentu dne 7. 6. 2022 věnovaného debatě o balíčku Fit for 55 měl pan místopředseda Evropské komise Timmermans řeč, v níž opět zazněly manipulativní (des)informace o tzv. „klimatické krizi“.
Milan Šálek
Sto padesát let od nejhorší bouře v Čechách a na Moravě
V těchto dnech si meteorologové a hydrologové připomínají sto padesát let od extrémní bouře a následné smrtící povodně v povodí Berounky a Ohře (Blšanky). Dnes by byla taková událost zcela jistě spojována s klimatickou změnou.
Milan Šálek
Znepokojivá síla propagandy. Nejen té ruské.
Asi mnoha lidem připadá neuvěřitelné, že tolik obyvatel Ruska podlehlo vládní propagandě a nevidí nebo nechce vidět skutečný obraz událostí na Ukrajině. Ale ani na našem poměrně demokratickém západě na tom nejsme zdaleka ideálně.
Milan Šálek
Dodělejte už tu klimatickou zprávu!
Člověk by si myslel, že zpráva IPCC o fyzikálních základech klimatické změny je dávno hotová, když máme už půl roku po vydání jejího Shrnutí pro politiky. Pro leckoho je to asi překvapivé, ale není tomu tak.
Milan Šálek
Environmentální aktivisté a politici ve službách Putina
Jak se státy Evropské unie dostaly do pozice energetického rukojmí Ruska a jeho plynu? Podlehly propagandě a demagogii zelených aktivistů, kteří byli podle některých zdrojů zčásti z Ruska i podporovaní.
Milan Šálek
Zelení aktivisté a politici nahrávali (a nahrávají) Putinovi
Proč se Evropa, zejména Německo, bojí vystoupit razantněji proti Putinovi? Protože se sama střílí do nohy, vlivem zelené a progresivistické politiky investovala do nesmyslů a úmyslně oslabuje svoji ekonomickou a vojenskou sílu.
Milan Šálek
Rakouské zelené pokrytectví
Rakouský deník Kronen Zeitung otiskl zajímavý článek o současném stavu elektroenergetiky v Rakousku. Titulek článku, který odkrývá nepříjemnou pravdu o stavu tamní elektroenergetiky, zní „Velká elektrická lež“.
Milan Šálek
Postavíme se za spolehlivou energetiku?
Škrcení energetiky a hospodářství ve jménu zelené politiky přináší zdražování tepla, plynu a elektřiny a zboží a ve svém důsledku významně podkopává ekonomiku států EU. Nesouhlas s tímto směřováním vyjadřuje nová petice.
Milan Šálek
Zelená politika zvyšuje emise
Podle posledních údajů se v Německu přes obrovské investice do obnovitelných (spíše občasných) zdrojů energie zvyšují emise oxidu uhličitého, a to ještě před uzavřením posledních jaderných reaktorů. Emise budou stoupat i nadále.
Milan Šálek
Smrt odbornosti?
Klimatoložka J. Curry zhodnotila rok 2021 a dotýká se problémů vědy, a to jak obecně, tak v klimatologii a ve vztahu ke Covidu. Dovoluji si přeložit části celé eseje s vlastními poznámkami (kurzívou).
Milan Šálek
Polsko chce zrušení emisních povolenek – připojíme se?
Polská vláda a Sejm už nechce pasivně hledět na raketové zdražování energetických komodit, které se následně propisuje do zdražování prakticky všeho zboží a služeb. Co na to česká vláda a parlament?
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 37
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1613x