Sobota 27. listopadu 2021, svátek má Xenie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 27. listopadu 2021 Xenie

Mohou za změnu klimatu pouze antropogenní emise skleníkových plynů?

11. 10. 2021 21:46:51
Výzkumníci F. Vahrenholt a R. Dübal ve své práci naznačují, že za klimatickou změnou v posledních desetiletích nemusí stát pouze zvýšená koncentrace oxidu uhličitého, ale také, a možná i dominantně, změna propustnosti oblačnosti.

Poslední zpráva Mezivládní komise pro klimatické změny (IPCC) nás přesvědčuje, že za celkové oteplení podnebí mohou antropogenní emise skleníkových plynů, především oxid uhličitý, načež zelení aktivisté a politikové z toho dělají téměř konec světa, kvůli kterému je nutno provést kroky vedoucí k propadu až třetiny občanů do energetické a zřejmě i celkové chudoby. Stále se zdůrazňuje pouze tato příčina, ale nedávno vydaná práce naznačuje, že na oteplení v posledních dvaceti letech má pravděpodobně významný vliv změna propustnosti oblačnosti pro různá spektra záření.

Výzkumníci Fritz Vahrenholt a Rolf Dübal zjistili ze satelitního měření projektu CERES, že se zmenšuje podíl odraženého slunečního záření z oblačnosti (tzv. albedo), jinak řečeno, že více krátkovlnného slunečního záření dopadá na zemský povrch, přičemž od r. 2000 je odhadován tento vliv po odečtení dlouhovlnných toků záření na +0,8 W/m2. To je ve značném kontrastu s tvrzením IPCC, že oteplení je (téměř) výhradně podmíněno emisemi skleníkových plynů.

Je to malé číslo, ale není daleko od současného odhadovaného radiačního účinku oxidu uhličitého (zhruba 1 - 2 W/m2), který má navíc celkově logaritmický charakter, tedy, že s jeho rostoucí koncentrací další navýšení radiačního účinku klesá. Budoucnost ukáže, kdo má pravdu, ale vzhledem k nejistotám ve výpočtech budoucího klimatu v globálních cirkulačních modelech není vůbec zaručeno, že celá navržená strastiplná cesta k tzv. uhlíkové neutralitě není jenom jeden velký a značně drahý omyl, přičemž o splnitelnosti tohoto cíle se dá s úspěchem pochybovat. Někteří klimatologové doporučují vzhledem k těmto nejistotám strategii zvanou „No regret“, což se dá vyložit jako postup, optimalizující celkové náklady na zmenšení či odvrácení hrozícího problému i pro případ, že problém nenastane, popř. že problém nastane s podstatně menší intenzitou. Příkladem budiž nízkoemisní jaderná energetika, která nezmenšuje pouze vypouštění onoho proklínaného oxidu uhličitého (který mimochodem ozeleňuje planetu, což nenápadně zmiňuje i IPCC, ale hluboko v ještě nedokončené podrobné zprávě), ale celkově šetří životní prostředí i z hlediska dalších vlivů, jako je zábor krajiny, hlučnost, ohrožení ptactva apod. Zatím se ukazuje, že vzhledem k nestálosti tzv. obnovitelných zdrojů energie, zejména solárních a větrných elektráren, je jejich nasazování značně problematickou a velmi drahou cestou, kterou navíc významně zhoršujeme naši konkurenceschopnost a energetickou bezpečnost, což mimochodem šikovně využívá Rusko. Úplným nesmyslem je v této souvislosti současný boj proti jaderné energetice v Německu i jiných zemích Evropy; jak např. píše Ted Nordhaus, tak téměř všechny země, které se zbavují jaderných elektráren, navyšují v elektroenergetice podíl fosilních zdrojů.

Vzhledem k současnému vývoji v oblasti cen a dostupnosti energií to v Evropě bohužel vypadá, že vyvolanou klimatickou paniku řeší některé státy a celkově Evropská unie v čele s komisí takovým způsobem, že „lék“ v podobě masívního nasazování tzv. obnovitelných zdrojů energie je horší než „nemoc“, která možná ani nemocí není. Pokud se Evropská unie nevzpamatuje a bude nadále podléhat klimatické hysterii a iracionálnímu „řešení“ v podobě zdražování a horší dostupnosti energií, tak za pár let zde můžeme mít takové ekonomické a sociální otřesy, že budeme se slzou v oku vzpomínat na báječná léta, kdy tu řádila tzv. „klimatická krize“.

Autor: Milan Šálek | pondělí 11.10.2021 21:46 | karma článku: 30.48 | přečteno: 624x

Další články blogera

Milan Šálek

Lži protijaderného aktivisty

V Senátu zazněla od ekologického aktivisty slova, že máme stejné přírodní podmínky pro obnovitelnou energii jako Německo. Podle jeho představ zde zřejmě máme větrné mořské pobřeží.

20.11.2021 v 15:46 | Karma článku: 35.72 | Přečteno: 862 | Diskuse

Milan Šálek

O nebezpečí klimatického alarmismu

Na senátním semináři „Musí být ekologie alarmistická?“ zazněl na dnešní dobu politické (klima)korektnosti velmi odvážný příspěvek, který si zasluhuje větší popularitu.

17.11.2021 v 13:05 | Karma článku: 29.77 | Přečteno: 499 | Diskuse

Milan Šálek

Podle nejnovější práce nastávala největší sucha během Malé doby ledové

Vědecká práce zveřejněná v Nature / Communication Earth & Environment autorky M. Ionitové má zajímavý název: Minulá extrémní sucha ve střední Evropě byla delší, drsnější a [zároveň] méně horká oproti současným suchým obdobím.

10.11.2021 v 17:53 | Karma článku: 26.83 | Přečteno: 539 | Diskuse

Milan Šálek

Co Vám klimatičtí propagandisté neřeknou

Změna klimatu je složitý proces, jehož mediální interpretace se omezuje na zjednodušený a zavádějící popis pouze negativních důsledků, většinou bez zmiňování nejistot. Navrhované řešení je spíše horší než samotný (pseudo)problém.

3.11.2021 v 19:47 | Karma článku: 44.51 | Přečteno: 5515 | Diskuse

Další články z rubriky Věda

Dana Tenzler

Proč na Venuši není oceán?

Měla naše sousední planeta (Venuše) v minulosti oceán? A proč nemá oceány dnes? (délka blogu 3 min.)

25.11.2021 v 8:00 | Karma článku: 25.34 | Přečteno: 357 | Diskuse

Jaroslav Flegr

Peklo zamrzlo – přináším snad konečně dobrou zprávu!

Nerad bych to zakřikl, ale mám dojem, že se už sedmý den zpomaluje nárůst pacientů v nemocnicích. A zejména těch na jednotkách intenzivní péče.

24.11.2021 v 16:19 | Karma článku: 43.77 | Přečteno: 20521 | Diskuse

Dana Tenzler

Vesmírný dalekohled Jamese Webba - první plány

NASA zveřejnila, čím se bude zabývat vesmírný dalekohled Jamese Webba, který bude startovat 18. prosince 2021 z Francouzské Guyany. (délka blogu 5 min.)

22.11.2021 v 8:00 | Karma článku: 22.22 | Přečteno: 281 | Diskuse

Jan Fikáček

Proč je čas neviditelný (velmi prostě, za 3 minuty)

Viděl někdy někdo čas? Neviděl. Jak se tedy "dělá" čas. Přece tak, že se pozorují různé pohyby a ty se dávají do vztahu. A pak se najde jeden co nejvíce pravidelný, sypání písku, kývání kyvadla, a tím čas měříme. To jsou hodiny.

21.11.2021 v 17:07 | Karma článku: 23.28 | Přečteno: 1128 | Diskuse

Jan Tomášek

Eulerova konstanta (Co se děje kolem matematiky, fyziky a elektrotechniky 11)

Další pokračování v matematických úvahách a bádáních. Když bylo dříve zmíněno Ludolfovo číslo "pí" přímo se nabízí zaměřit na druhou - možná téměř tak známou konstantu - tedy Eulerovo číslo "e".

19.11.2021 v 9:35 | Karma článku: 11.52 | Přečteno: 412 | Diskuse
Počet článků 15 Celková karma 35.55 Průměrná čtenost 2102

Odborník, který se živí meteorologií a který si rád ověřuje (dez)informace, které se často týkají fenoménu tzv. klimatických změn.

Najdete na iDNES.cz