Postavíme se za spolehlivou energetiku?
Dnes a denně jsme mediálně masírováni údajnou nutností bojovat proti klimatickým změnám, podle environmentálních organizací, zelených politiků a Evropské komise omezením emisí oxidu uhličitého, a to nejlépe využíváním tzv. obnovitelných zdrojů energie, zejména slunečních a větrných elektráren. Těch zdrojů, které nám občas mohou vyrobit docela dost elektřiny, ale občas také nevyrábějí téměř nic, takže by se měly spíše nazývat „občasnymi zdroji energie".
Přívlastek "zelená" u politiky, zaměřené na omezení emisí i koncentrací oxidu uhličitého, by měl navozovat představu, že bojuje za rostliny, za planetu zelenější. Paradoxem je, že naše Země se v průběhu uplynulých desetiletí opravdu zelenější stala, což se ale lidé ve většině médií nedozví. Na větším nárůstu zelené hmoty a ozeleňování zemského povrchu se velmi významně podílí onen démonizovaný oxid uhličitý, a to zejména v suchých oblastech. Pokud bychom oxid uhličitý neoznačili za téměř výhradního hybatele změn klimatu (což navíc není zcela jisté, na těchto změnách se podílejí i jiné faktory), tak by nás jako znečištěnina nemusela vůbec zajímat, navíc většina rostlin by pravděpodobně „hlasovala“ spíše pro jeho vyšší koncentrace.
Samozřejmě můžeme přijmout myšlenku, že spalování fosilních paliv by bylo vhodné do budoucnosti rozumně omezovat, a to z více důvodů než jsou jenom emise toho „proklatého“ sodovkového plynu. Mezi tyto důvody můžeme zařadit emise skutečných znečišťujících látek, vyčerpávání zásob, havárie při jejich těžbě a využívání apod. Zdůrazněme ale slovo rozumně, nejlépe jadernou energií. Tou rozumností je myšleno, to, že neohrozíme hektickým vypínáním zdrojů naši energetickou bezpečnost a konkurenceschopnost, tedy že udržíme ceny energie a mobility na přijatelné úrovni.
Jak se ukazuje na příkladu Francie a Německa, je v elektroenergetice opravdu možné spalování fosilních paliv výrazně omezit, pokud se ale příslušná země rozhodne pro dominantní podíl jaderné energetiky. „Jaderná“ Francie měla v roce 2020 na jednotku vyrobené elektrické energie šestkrát menší měrné emise než Německo, které se navíc rozhodlo provoz posledních jaderných elektráren letos ukončit. A to má Francie koncové ceny elektřiny znatelně nižší než Německo. Jak musel připustit dokonce i německý ministr hospodářství a klimatu Habeck ze Strany zelených, Německo svoje vlastní emisní cíle nesplní, aniž by na něho Gréta aspoň trochu zasyčela. Vypínané stabilní jaderné a uhelné zdroje chce nahradit těmi občasnými, které ovšem vyžadují obrovské investice, další zábory půdy a energetickou zálohu, nejlépe pomocí zemního plynu, čemuž zřejmě nejvíce tleskají v Moskvě. Rusku tato zelená politika směřující k větší energetické závislosti Evropské unie na vnějším světě musí náramně vyhovovat.
Ve mnoha zemích světa rozhodně neberou hypotetickou hrozbu klimatické změny příliš vážně, čemuž nasvědčuje skutečnost, že využívání uhlí se zvyšuje, v roce 2021 dosáhla rekordní úrovně a podle výhledů Mezinárodní energetické agentury příliš klesat nebude. V Číně stoupla spotřeba uhlí meziročně o 5 % a prezident Si Ťin-pching se dal slyšet, že Čína rozhodně nebude provádět opatření na tzv. ochranu klimatu na úkor energetické a potravinové bezpečnosti. Také Japonsko se nezbláznilo, nehodlá provádět ekonomickou sebevraždu a bude stavět 22 uhelných elektráren. Přitom Čína a Japonsko jsou země, kde povětrnostní extrémy, především monstrózní tajfuny, řádí v míře, jakou v Evropě neznáme, ale přesto se změn klimatu podle všeho nebojí. Také jsou si tamní lidé a politikové zřejmě vědomi toho, že nějaká dekarbonizace stejně výraznou změnu vývoje klimatu nezpůsobí, ale že nejlépe extrémům počasí či jiným záludnostem přírody čelí země co nejvíce ekonomicky vyspělé. Neboť hlavně z důvodu ekonomické a civilizační vyspělosti poklesl počet obětí povětrnostních extrémů za 100 let nejméně o 90 %, čili řádově. Podobný graf zahrnující vývoj počtu obětí všech přírodních katastrof najdeme zde.
Na stole je tedy otázka, zda budeme v Evropě a v České republice se souhlasem přijímat hektické plány na tzv. uhlíkovou neutralitu, která přináší především zdražování energetických komodit, zhoršování konkurenceschopnosti, chudnutí obyvatel, omezování mobility a v podstatě přechod k jakémusi úpadkovému zelenému socialismu či spíše skanzenu. Staneme se tím zranitelnějšími vůči extrémům počasí, ale na vývoji klimatu se to nijak nepodepíše; připomeňme, že naplnění tzv. Pařížské klimatické dohody sníží hypotetické globální oteplení v roce 2100 pouze o 0,05 °C. Protože ale máme stále ještě demokracii, můžeme svůj názor vyjádřit, např. podpisem pod peticí, pomocí které je možné proti této energetické a ekonomické destrukci bojovat, i když sama o sobě samozřejmě stačit nebude. Petici za energetickou bezpečnost České republiky můžete podepsat na těchto stránkách. Pokud by se zde podepsalo dostatek občanů, může to být i pro vládu signál, že nemalá část veřejnosti nebude onu zelenou politiku bezvýhradně vítat. A že volby budou (už) za čtyři roky.
Samozřejmě existuje i možnost, že podpisů bude minimum, že svojí apatií napovíme vládě a poslancům, že spěšná a nepromyšlená dekarbonizační politika zdražující energie, zboží a služby bez nějakého zjistitelného dopadu na klima může pokračovat bez vážnějšího občanského odporu nebo bude dokonce vítaná. Záleží je na nás. Bylo by ale smutné, kdybychom se probudili až po projevech destruktivních rozsáhlých výpadků elektřiny a tepla nebo v situaci, kdy už budeme jenom chudým bezmocným vazalem států, které té zelené ideologii nepodlehly. A které navíc rozhodně neslouží jako vzory demokracie a občanské svobody.
Milan Šálek
Více solárních a větrných elektráren – dražší elektřina!
Podíváme-li se na energetický mix států Evropské unie, vidíme celkem jednoznačnou závislost: Čím více solárních a větrných elektráren, tím dražší elektřina, zatímco u podílu jaderných zdrojů je tomu spíše naopak.
Milan Šálek
Zbourají družice klimatologické dogma?
Desetiletí nás velká část zelených politiků a aktivistů přesvědčuje, že člověk emisemi oxidu uhličitého nebezpečně otepluje planetu zvyšováním skleníkového efektu. Družicová data ale ukazují v poslední době poněkud jiný obrázek.
Milan Šálek
Ministr Hladík podporuje větší likvidaci hmyzu
Ministr životního prostředí si stýská nad úbytkem hmyzu a zároveň připravuje cestu technologiím, které je budou ve větší míře likvidovat.
Milan Šálek
Opět nás straší klimatickou změnou
Ve sdělovacích prostředcích se ve zvýšené míře opět objevují katastrofické zprávy o tom, jak nastane klimatická apokalypsa, pokud průměrná teplota (odchylka od průměru) u zemského povrchu překročí 1,5 °C.
Milan Šálek
Propagátor elektromobility nestydatě lže
Když nestačí argumenty, nastupuje pomluva. Tak se dá označit tweet pana Hataše po pořadu „Máte slovo“, kde se probíraly výhody a nevýhody navrhovaného zákazu automobilů se spalovacím motorem.
Milan Šálek
Ukázka zelené energetiky
Směřování evropské energetiky je naprostá urážka zdravého rozumu. Ubližuje se lidem, životnímu prostředí, přičemž na klima to nebude mít měřitelný vliv.
Milan Šálek
Šéf meteorologů vítá válku na Ukrajině
Titulek je v trendu dnešní doby poněkud zavádějící: Přesněji to generální tajemník Světové meteorologické organizace řekl takto: „Válka na Ukrajině by mohla být požehnáním pro klima“.
Milan Šálek
Peklo zamrzlo! Timmermans chce spalovat uhlí!
Zeleného fanatika, pana Timmermanse, zřejmě dohání realita. Už i Evropské komisi začíná být jasné to, co dlouhou dobu tvrdí realističtí energetici: Změny v energetice nesmějí být prováděny na úkor energetické bezpečnosti!
Milan Šálek
Jak zničit západní demokracie
Jak zničit či alespoň zásadně poškodit západní demokracie? Hlavně je nutné je oslabit ekonomicky, což se nejlépe udělá přes energetiku a zemědělství. Postup je následující.
Milan Šálek
Manipulace místopředsedy Evropské komise
Při zasedání Evropského parlamentu dne 7. 6. 2022 věnovaného debatě o balíčku Fit for 55 měl pan místopředseda Evropské komise Timmermans řeč, v níž opět zazněly manipulativní (des)informace o tzv. „klimatické krizi“.
Milan Šálek
Sto padesát let od nejhorší bouře v Čechách a na Moravě
V těchto dnech si meteorologové a hydrologové připomínají sto padesát let od extrémní bouře a následné smrtící povodně v povodí Berounky a Ohře (Blšanky). Dnes by byla taková událost zcela jistě spojována s klimatickou změnou.
Milan Šálek
Znepokojivá síla propagandy. Nejen té ruské.
Asi mnoha lidem připadá neuvěřitelné, že tolik obyvatel Ruska podlehlo vládní propagandě a nevidí nebo nechce vidět skutečný obraz událostí na Ukrajině. Ale ani na našem poměrně demokratickém západě na tom nejsme zdaleka ideálně.
Milan Šálek
Dodělejte už tu klimatickou zprávu!
Člověk by si myslel, že zpráva IPCC o fyzikálních základech klimatické změny je dávno hotová, když máme už půl roku po vydání jejího Shrnutí pro politiky. Pro leckoho je to asi překvapivé, ale není tomu tak.
Milan Šálek
Environmentální aktivisté a politici ve službách Putina
Jak se státy Evropské unie dostaly do pozice energetického rukojmí Ruska a jeho plynu? Podlehly propagandě a demagogii zelených aktivistů, kteří byli podle některých zdrojů zčásti z Ruska i podporovaní.
Milan Šálek
Zelení aktivisté a politici nahrávali (a nahrávají) Putinovi
Proč se Evropa, zejména Německo, bojí vystoupit razantněji proti Putinovi? Protože se sama střílí do nohy, vlivem zelené a progresivistické politiky investovala do nesmyslů a úmyslně oslabuje svoji ekonomickou a vojenskou sílu.
Milan Šálek
Rakouské zelené pokrytectví
Rakouský deník Kronen Zeitung otiskl zajímavý článek o současném stavu elektroenergetiky v Rakousku. Titulek článku, který odkrývá nepříjemnou pravdu o stavu tamní elektroenergetiky, zní „Velká elektrická lež“.
Milan Šálek
Zelená politika zvyšuje emise
Podle posledních údajů se v Německu přes obrovské investice do obnovitelných (spíše občasných) zdrojů energie zvyšují emise oxidu uhličitého, a to ještě před uzavřením posledních jaderných reaktorů. Emise budou stoupat i nadále.
Milan Šálek
Smrt odbornosti?
Klimatoložka J. Curry zhodnotila rok 2021 a dotýká se problémů vědy, a to jak obecně, tak v klimatologii a ve vztahu ke Covidu. Dovoluji si přeložit části celé eseje s vlastními poznámkami (kurzívou).
Milan Šálek
Polsko chce zrušení emisních povolenek – připojíme se?
Polská vláda a Sejm už nechce pasivně hledět na raketové zdražování energetických komodit, které se následně propisuje do zdražování prakticky všeho zboží a služeb. Co na to česká vláda a parlament?
Milan Šálek
Liberalizujte zdravotní služby!
Navrhuji možnost urovnání sporu mezi příznivci a odpůrci vakcinace: Nechť se výrazně liberalizuje zdravotnictví včetně zdravotních pojišťoven, kde by důležitou roli hrála citelná spoluúčast.
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 37
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1613x