Podle nejnovější práce nastávala největší sucha během Malé doby ledové
Abstrakt této práce autorky M. Ionitové a kolegů (dále Ionitová et al) zní (zdůraznění je moje): "Extrémní sucha [“megasucha”, orig: „megadroughts“] se vyskytují hlavně na jihozápadě USA, ale v rámci evropského klimatu tak intenzivní nejsou. Na základě dlouhodobých hydrologických a meteorologických pozorování a pomocí paleoklimatických rekonstrukcí ukazujeme, že Střední Evropa zažívala mnohem delší a drsnější sucha během tzv. Spörerova minima (cca 1400-1480) a Daltonova minima (cca 1770-1840) než ta, která byla pozorována v 21. století. Tato dvě extrémní období sucha jsou zřejmě spojena se studeným stavem Severního Atlantiku a obdobím s četnějšími tzv. blokujícími povětrnostními situacemi nad Britskými ostrovy a západní částí Evropy [kdy nad Britskými ostrovy a někdy i Skandinávií převažuje tlaková výše a do střední Evropy proniká velmi studený vzduch od severovýchodu až východu], současně se slabším slunečním zářením a větší vulkanickou činností. Navíc ukazujeme, že nedávná období sucha (např. v letech 2003, 2015 a 2018) jsou v rozsahu přirozené variability a nejsou jedinečná v rámci posledního tisíciletí."
(Konec překladu abstraktu)
Pro hodnocení sucha byl ve zmíněné práci zpracován tzv. Palmerův index intenzity sucha (Palmer Drought Severity Index, PDSI), který je ve světě používán jako standardní ukazatel sucha, zejména dlouhodobějšího. Jeho teoretické rozmezí je od -10 do +10, ale v praxi sahají jeho hodnoty od -4 do +4, přičemž nižší hodnota značí větší sucho.
Pro ilustraci je zde uveden obrázek ze zmíněné práce, který se snaží podchytit sucho i jiné prvky s ním spojené za poslední tisíciletí.
Z obrázku je zřetelné, že období sucha v 21. století, zejména roky 2003, 2015 a 2018, se svojí intenzitou zcela vejdou do přirozené variability výskytu sucha, zatímco nejintenzivnější sucha se pojí daleko více s chladnějšími fázemi vývoje podnebí, vázané na rekonstruovaná minima sluneční aktivity, ale zřejmě také ovlivňované sopečnou činností. V obrázku není vyznačeno tzv. Maunderovo minimum v (cca 1645-1715) kdy se sucho podle křivky PDSI také vyskytovalo, ale zřejmě ne tak intenzivní jako v jiných případech chladnějších období. Za povšimnutí také stojí rekonstruovaný vzestup intenzity slunečního záření ve 20. století (b), optické tloušťky atmosféry (c), teploty (e) a tzv. Atlatnské multidekádní oscilace (AMO, na obr. část f).
Jsem si téměř jistý, že tato práce v hlavních médiích zmiňována nebude, na rozdíl od jiného hodnocení sucha, které ohodnotilo období 2015-2019 jako nejhorší za nejméně 500 let. Podívejme se do vlastní práce, která se toho pětisetletého sucha týká (Büntgen et al, 2021). Ano, v abstraktu se píše (mj.): "Naše rekonstrukce ukazuje, že posloupnost nedávných letních such od r. 2015 je bezprecedentní od za posledních 2110 let. Tato hydroklimatická anomálie je pravděpodobně způsobena antropogenním oteplováním a s tím související pozicí letního tryskového proudění“.
Rekonstruovaná data, zobrazená na obr. 4 zmíněné práce (který zde nelze reprodukovat z licenčních důvodů), však ukazují trochu složitější obrázek: Už 1800 let (zhruba od r. 200 našeho letopočtu) se podle náhradních (proxy) dat i podle přístrojových měření Evropa dlouhodobě vysušuje, což jednoznačné vysvětlení nemá, přičemž tento dlouhodobý trend se vyznačuje poměrně značným kolísáním,. Velmi podobné období sucha nastalo podle této rekonstrukce kolem roku 1500, což zhruba odpovídá Spörerovu slunečnímu minimu práce M. Ionitové. Je jasné, že existuje-li dlouhodobý trend (v rámci tisíciletí) k vysušování, má každé výrazně suché období v řádu roků vyšší šanci se stát rekordně suchým, aniž bychom museli „povinně“ zmiňovat skleníkové plyny (i když jejich vliv samozřejmě nelze vyloučit).
Při zohlednění nejistot spojených s rekonstrukcemi klimatu z náhradních (proxy) dat je přinejmenším předčasné hovořit o jednoznačné spojitosti nedávného sucha s (antropogenně podmíněnou) klimatickou změnou, také to autoři spojují s pojmem „pravděpodobně“.
Máme před sebou tedy dvě práce s dosti odlišnými závěry, z čehož vyplývá, že v oblasti klimatické změny nejsou věci zdaleka tak jasné, jak se často interpretují; nejistoty v hodnocení sucha zejména v období před přístrojovým pozorováním jsou stále velké a při takto rozdílných výsledcích a dokumentované přirozené variabilitě sucha (dokumentované v obou článcích) je sporné přisuzovat uplynulé suché období nějak jednoznačně antropogenním emisím skleníkových plynů. Je to také ukázka „konsensu“ klimatologů; zatímco obě práce téměř „povinně“ zmiňují (antropogenní) klimatickou změnu, jejich závěry o roli přirozeného kolísání podnebí, v tomto případě sucha, jsou značně rozdílné. Ale obě by "spadly" do množiny 99,9% konsensu klimatologů, což se následně mnohými zelenými aktivisty a politiky dezinterpretuje ve smyslu, že "klimatologové mají jasno, klimatická změna je jednoznačně dána lidskou činností, podmiňuje extrémní povětrnostní jevy jako sucho a povodně a je to existenční problém".
Nemohu si odpustit subjektivní dojem z „povinných“ poznámek o antropogenní klimatické změně, které se objevují v obou rozebíraných publikacích (v práci Ionitová et al méně) i ve spoustě dalších. Připadá mi to jako u vědeckých publikací z doby "reálného socialismu“ (pro mladší: roky 1948-1989 v zemích sovětského bloku), kdy se každý vědec (čest výjimkám, které to měly v odborném i soukromém životě svízelnější) povinně přihlašoval k marxisticko-leninskému světovému názoru, aby byla jeho práce v jeho vlasti nebo v rámci socialistického "tábora míru" uznávaná a publikovaná a dotyčný měl výhodnější kariérní postup. Nicméně připouštím, že to může být falešná analogie a argumentační faul.
Milan Šálek
Více solárních a větrných elektráren – dražší elektřina!
Podíváme-li se na energetický mix států Evropské unie, vidíme celkem jednoznačnou závislost: Čím více solárních a větrných elektráren, tím dražší elektřina, zatímco u podílu jaderných zdrojů je tomu spíše naopak.
Milan Šálek
Zbourají družice klimatologické dogma?
Desetiletí nás velká část zelených politiků a aktivistů přesvědčuje, že člověk emisemi oxidu uhličitého nebezpečně otepluje planetu zvyšováním skleníkového efektu. Družicová data ale ukazují v poslední době poněkud jiný obrázek.
Milan Šálek
Ministr Hladík podporuje větší likvidaci hmyzu
Ministr životního prostředí si stýská nad úbytkem hmyzu a zároveň připravuje cestu technologiím, které je budou ve větší míře likvidovat.
Milan Šálek
Opět nás straší klimatickou změnou
Ve sdělovacích prostředcích se ve zvýšené míře opět objevují katastrofické zprávy o tom, jak nastane klimatická apokalypsa, pokud průměrná teplota (odchylka od průměru) u zemského povrchu překročí 1,5 °C.
Milan Šálek
Propagátor elektromobility nestydatě lže
Když nestačí argumenty, nastupuje pomluva. Tak se dá označit tweet pana Hataše po pořadu „Máte slovo“, kde se probíraly výhody a nevýhody navrhovaného zákazu automobilů se spalovacím motorem.
Milan Šálek
Ukázka zelené energetiky
Směřování evropské energetiky je naprostá urážka zdravého rozumu. Ubližuje se lidem, životnímu prostředí, přičemž na klima to nebude mít měřitelný vliv.
Milan Šálek
Šéf meteorologů vítá válku na Ukrajině
Titulek je v trendu dnešní doby poněkud zavádějící: Přesněji to generální tajemník Světové meteorologické organizace řekl takto: „Válka na Ukrajině by mohla být požehnáním pro klima“.
Milan Šálek
Peklo zamrzlo! Timmermans chce spalovat uhlí!
Zeleného fanatika, pana Timmermanse, zřejmě dohání realita. Už i Evropské komisi začíná být jasné to, co dlouhou dobu tvrdí realističtí energetici: Změny v energetice nesmějí být prováděny na úkor energetické bezpečnosti!
Milan Šálek
Jak zničit západní demokracie
Jak zničit či alespoň zásadně poškodit západní demokracie? Hlavně je nutné je oslabit ekonomicky, což se nejlépe udělá přes energetiku a zemědělství. Postup je následující.
Milan Šálek
Manipulace místopředsedy Evropské komise
Při zasedání Evropského parlamentu dne 7. 6. 2022 věnovaného debatě o balíčku Fit for 55 měl pan místopředseda Evropské komise Timmermans řeč, v níž opět zazněly manipulativní (des)informace o tzv. „klimatické krizi“.
Milan Šálek
Sto padesát let od nejhorší bouře v Čechách a na Moravě
V těchto dnech si meteorologové a hydrologové připomínají sto padesát let od extrémní bouře a následné smrtící povodně v povodí Berounky a Ohře (Blšanky). Dnes by byla taková událost zcela jistě spojována s klimatickou změnou.
Milan Šálek
Znepokojivá síla propagandy. Nejen té ruské.
Asi mnoha lidem připadá neuvěřitelné, že tolik obyvatel Ruska podlehlo vládní propagandě a nevidí nebo nechce vidět skutečný obraz událostí na Ukrajině. Ale ani na našem poměrně demokratickém západě na tom nejsme zdaleka ideálně.
Milan Šálek
Dodělejte už tu klimatickou zprávu!
Člověk by si myslel, že zpráva IPCC o fyzikálních základech klimatické změny je dávno hotová, když máme už půl roku po vydání jejího Shrnutí pro politiky. Pro leckoho je to asi překvapivé, ale není tomu tak.
Milan Šálek
Environmentální aktivisté a politici ve službách Putina
Jak se státy Evropské unie dostaly do pozice energetického rukojmí Ruska a jeho plynu? Podlehly propagandě a demagogii zelených aktivistů, kteří byli podle některých zdrojů zčásti z Ruska i podporovaní.
Milan Šálek
Zelení aktivisté a politici nahrávali (a nahrávají) Putinovi
Proč se Evropa, zejména Německo, bojí vystoupit razantněji proti Putinovi? Protože se sama střílí do nohy, vlivem zelené a progresivistické politiky investovala do nesmyslů a úmyslně oslabuje svoji ekonomickou a vojenskou sílu.
Milan Šálek
Rakouské zelené pokrytectví
Rakouský deník Kronen Zeitung otiskl zajímavý článek o současném stavu elektroenergetiky v Rakousku. Titulek článku, který odkrývá nepříjemnou pravdu o stavu tamní elektroenergetiky, zní „Velká elektrická lež“.
Milan Šálek
Postavíme se za spolehlivou energetiku?
Škrcení energetiky a hospodářství ve jménu zelené politiky přináší zdražování tepla, plynu a elektřiny a zboží a ve svém důsledku významně podkopává ekonomiku států EU. Nesouhlas s tímto směřováním vyjadřuje nová petice.
Milan Šálek
Zelená politika zvyšuje emise
Podle posledních údajů se v Německu přes obrovské investice do obnovitelných (spíše občasných) zdrojů energie zvyšují emise oxidu uhličitého, a to ještě před uzavřením posledních jaderných reaktorů. Emise budou stoupat i nadále.
Milan Šálek
Smrt odbornosti?
Klimatoložka J. Curry zhodnotila rok 2021 a dotýká se problémů vědy, a to jak obecně, tak v klimatologii a ve vztahu ke Covidu. Dovoluji si přeložit části celé eseje s vlastními poznámkami (kurzívou).
Milan Šálek
Polsko chce zrušení emisních povolenek – připojíme se?
Polská vláda a Sejm už nechce pasivně hledět na raketové zdražování energetických komodit, které se následně propisuje do zdražování prakticky všeho zboží a služeb. Co na to česká vláda a parlament?
předchozí | 1 2 | další |
- Počet článků 37
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1613x